Žáci z kroužků Sovičky a Včeličky společně se svými kamarády z prvních, druhé, třetí a čtvrté třídy se v úterý vydaly na zajímavý výlet do hvězdárny v Hradci Králové.
Už od začátku bylo jasné, že nás čeká spousta nových a překvapivých informací.
Děti velmi zaujalo, že Slunce není ve skutečnosti žluté, jak si často myslíme, ale bílé, protože je to hvězda.
V promítací místnosti jsme si prohlédli hvězdnou oblohu, souhvězdí i znamení zvěrokruhu, která děti poznávaly a nadšeně komentovaly.
Ve stejné místnosti jsme zhlédli i krátkou pohádku o tučňákovi a medvědovi, kteří žili každý na jiném pólu. Společně se vydali do vesmíru, aby zjistili, proč je na jednom pólu polární den a na druhém polární noc a proč je tam stále sníh.
Dětem se pohádka líbila a pomohla jim lépe pochopit, jak naše planeta Země funguje. Také se dozvěděly, že naše galaxie je vlastně „placatá“, což si mnohé z nich dobře zapamatovaly.
Velkým zážitkem byla ukázka střídání dne a noci. Děti viděly, jak se Země otáčí a jak je nakloněná vůči Slunci. Také se dozvěděly zajímavost o planetě Jupiter – to, co vypadá jako velký kráter, je ve skutečnosti obrovská bouře (tornádo), které je velké asi jako dvě Země.
Paní průvodkyně nám také ukázala, jak se dá na aktuální noční obloze najít planeta Jupiter. Podle jejího návodu se některé děti opravdu snažili planetu vyhledat a druhý den se s námi o tento zážitek nadšeně podělily.
Na závěr jsme se podívali na Slunce pomocí dalekohledu s projektorem. Paní průvodkyně nám ukázala, jak silné je sluneční záření – pomocí čočky dokázala zapálit papír, protože teplota v ohnisku dosahuje až kolem 600 °C. Děti tak pochopily, že při pozorování Slunce je vhodné používat speciální brýle a v létě nosit sluneční brýle, abychom si chránili zrak.
Výlet se všem moc líbil a odjížděli jsme plní nových zážitků a poznatků.
Co tě zaujalo?
„Sluníčko je bílé.“ „Sluníčko je hvězda.“ „Měsíční kámen musíme oprášit, abychom prach nevdechli.“ „Líbily se mi zvířátka na obloze.“ „Měsíc vznikl ze Země.“ „Jak si postavil tučňák s medvědem vlastní raketu.“ „Obrovský dalekohled a jak začal hořet papír.“
Mgr. Věra Drapáková