Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím souborů cookies pro marketingové účely.Více informací
beru na vědomí

Leden v Portugalsku - Erasmus +

Den první, druhý, třetí

Naše cesta začala ve Dvoře Králové v sobotu 18. ledna již ve 3 hodiny ráno. Podařilo se nám naložit všechny účastníky i zavazadla a vyrazili jsme do Prahy na letiště. Po všech kontrolách jsme usedli do letadla. Pro mnohé z nás to byl první let, ale malé obavy z neznámého rychle vystřídalo nadšení z nádherných výhledů. Po přestupu ve Frankfurtu jsme bez potíží přistáli v portugalském Portu. Za další půlhodinu jsme již byli v cíli našeho putování – městě Santa Maria da Feira, kde již na nás čekali učitelé naší partnerské školy z programu Erasmus +. Chvíle nervozity při čekání na „portugalské rodiče“ rychle rozptýlilo jejich srdečné přivítání a odjezd do nových domovů. Rodiče si vzali na starost nejen nedělní, ale i pondělní dopolední program.

V pondělí po poledni se sešli všichni účastníci setkání, protože v neděli večer dorazila také polská skupina. Dnes byl v kraji Aveiro církevní svátek nazvaný Fogaceiras, který je zde slaven již přes 700 let. My jsme se ocitli přímo v jeho centru. Velké procesí vyrazilo ze zdejšího hradu, prošlo za přihlížení mnoha diváků středem města a skončilo v místním kostele. V průvodu byli nejen představitelé církve, města, ale i místních spolků, folklórních skupin a kapel. Svůj název svátek získal po sladkém koláči fagacas, který je věnován svatému Sebastiánovi. V průvodu jej na hlavě nesou mladé dívky, oblečené do bílých šatů. Původně byl po procesí rozdáván chudým. Svou chutí připomíná náš mazanec. O zachování tradice fogacas se starají místní spolky za podpory vedení města.

Děti zvládly první dny v novém prostředí dobře. Dočasní rodiče se o ně starají jako o své vlastní a dělají vše pro to, aby byly HAPPY.

 

Den čtvrtý

Dnešní den byl pracovní. Zahájili jsme ho ve škole, kde nás místní školáci přivítali krátkým hudebním vystoupením. Poté následovaly prezentace na téma doprava, povolání a oblečení, které si připravily jednotlivé školy. Všechny byly velice zajímavé. Po obědě ve školní jídelně (kdo si stěžuje, že je v naší jídelně fronta, by viděl, co je skutečná fronta!) na nás čekal autobus, který nás odvezl do muzea klobouků a obuvi. Dozvěděli jsme se, jak se vyrábějí plstěné klobouky v jedné z nejznámějších portugalských továren. Všichni si mohli vybrat a vyzkoušet pokrývku hlavy, která se jim líbila. Opakem byla expozice s originály známé portugalské návrhářky, kde bylo přísně zakázáno dotýkat se vystavených modelů. Poté následovala prohlídka muzea obuvi. Bylo propojením tradice a moderního designu. Velmi zajímavá byla obuv, kterou muzeu věnovaly slavné osobnosti z Portugalska. Po návratu se všichni rozešli domů, aby se připravili na zítřejší celodenní výlet.
 

Den pátý

Ve středu nás autobus dovezl do 2. největšího portugalského města, Porto. Prošli jsme parkem s kvetoucími kaméliemi, odkud byl nádherný výhled na ústí řeky Douro. prohlédli jsme si vilu, kde našel útočiště sardský král Carlo Alberto. Úzkými uličkami jsme sešli k muzeu tramvají. Kromě zajímavého výkladu a ukázek vozů z různých období jsme se projeli i historickou tramvají po nábřeží. Po obědě ve starém přístavu jsme se vydali do historického centra, které je na seznamu UNESCO. Celou dobu na nás shlížel nejfotografovanější symbol města, kovový dvoupatrový most, jehož autorem je Eiffelův spolupracovník. I když jsme nikam neodjížděli, navštívili jsme nádraží, abychom si prohlédli výzdobu z kachlí – azulejos. Nechyběla ani chvilka na nákup suvenýrů, takže se máte na co těšit. Teplé slunečné počasí ještě podtrhlo pohodovou atmosféru celého dne v Portu. Děti jsou spokojené a bez jakéhokoli ostychu se baví anglicky se svými portugalskými a polskými vrstevníky, vtipkují, smějí se a dokonce i tančí v rytmu hudby pouličních muzikantů.
 

Den šestý

Dnešní den začal opět ve škole. Nejprve jsme si prohlédli celou budovu. Je skutečně obrovská. Poté žáci v mezinárodních skupinách připravovali prezentace shrnující předešlé dny. Použili v nich fotografie i videa, kterými zdokumentovali zajímavé momenty. Nechyběl ani doprovodný text. To však byla pouze část úkolu, neboť svou práci museli představit všem. Procvičili si tak angličtinu, již tu používají každý den. Po obědě ve školní jídelně jsme krátkou procházkou došli na zdejší hrad. V hradní kapli jsme si vyslechli výklad o historii hradu. Po točitých schodech jsme vystoupali na věž, odkud byl krásný výhled na město a blízké okolí. V dálce se třpytil oceán. Dále naše cesta vedla do místního barokního kostela a historického centra města. Chladné počasí zřejmě nevadí kvetoucím kaméliím, magnoliím, azalkám, bramboříkům ani strelíciím. A v zahradách domků nás nepřestávají překvapovat stromy obalené pomeranči,mandarinkami a citrony.
 

Den sedmý

Ranní pohled z okna nás příliš nepotěšil, ale než jsme dojeli do Esmoriz, déšť ustal, mraky se roztrhaly a ukázalo se slunce, které nám vydrželo celý den. Naše první cesta vedla na stanici hasičů, kde jsme se dozvěděli zajímavé informace historii i současnosti této profese. Na rozdíl od našich hasičů zdejší plní navíc funkci zdravotnické záchranné služby, takže jsme si prohlédli také hasičské sanitky. Mnozí z nás si mysleli, že hasičská auta sjedou z výrobní linky jako vozy osobní. V továrně Jacinto nás však vyvedli z omylu. Na zakoupené podvozky aut se postupně ručně namontuje vše potřebné k práci hasičů. A to nejen portugalských, ale např. Asijských, afrických, jiho- i středoamerických. Připravují se zde i auta pro Organizaci spojených národů. Obě místa jsme navštívili proto, že jednou z vybraných profesí v tématu povolání byli právě hasiči. Den jsme zakončili ve škole, kde se školní jídelna změnila v příjemnou restauraci s krásně prostřenými stoly a květinovou výzdobou. Slavnostního večera se zúčastnili nejen učitelé a žáci, ale také jejich „rodiny“ a představitelé města. Všem jim patří velký dík za vytvoření dočasného domova. O příjemnou atmosféru se postarali účinkující z jednotlivých zemí. Toto přátelské setkání se stalo milou tečkou za společnou částí programu. Zítra děti stráví čas se svými novými kamarády a jejich rodinami.

 

Celá fotogalerie zde.

Dvůr Králové nad Labem Královehradecký kraj Evropský sociální fond v ČR | Investice do rozvoje vzdělávání NAEP Kralovedvorsko