Strašidelný večer na 1. stupni

Autor: Jana Hronešová a učitelé 1. stupně

Pátek je posledním pracovním dnem, ale strašidla musela sloužit v tento večer ještě chvíli přesčas. Třídy nepřipomínaly učebny, chodby nesvítily a všudypřítomný školní ruch se proměnil na šeptání, houkání, kvílení a jiné zvuky. Že by žalostný nářek nad pětkou z diktátu? Kdepak. Školní strašidla ožila a rozhodla se pod rouškou tmy ukázat všem, kdo je tady pánem. V každém patře připravila pro děti úkoly, které vyžadovaly trošku duchařské teorie i kouzelnické praxe. Cesta do patra nejvyššího k poslednímu úkolu nebyla vůbec jednoduchá, protože přístupová schodiště lemovala jen mihotavá světýlka svíček. Kdo se podepsal a tedy potvrdil, že tu byl, spěchal zpátky do své třídy. Nejmenší prvňáčky doprovodili na stezce starší spolužáci. Tím jim pomohli překonat strach a odhodlat se k odvážnému výkonu. Potom už měl každý ročník svůj vlastní tématický program. Bohatá večeře zmizela během chvilky (to nebylo kouzlo, to byl opravdový hlad) a začala zábava. Někde se luštil strašidelný kvíz (bojí se hrabě Drákula zubní pasty nebo česneku?), malovaly se dýně a vybarvovali duchové, někde zase tvořily děti příběh s napínavou zápletkou. Nejstarší návštěvníci "večerní  školy", žáci 5. tříd, si vyrobili blikající lucerničku a šli ji hned s paní učitelkou vyzkoušet v okolí školní  budovy. Rozsvítili běžeckou dráhu tak, že možná zamotali hlavu nejednomu pilotovi, zda vskutku přistát právě tady.  Závěr večera patřil pohádkám a jak se ukázalo, někteří účastníci jsou zvyklí doma u pohádek usínat.  Však se již v přízemí shromažďovali první rodiče a malé dobrodruhy si odváděli domů. Po 21. hodině začala škola konečně utichat. Strašidla si mnula ruce a konečně si pořádně zahulákala. Děkujeme, že s námi měla trpělivost a své pravé strašidelné umění rozjela až v noci.

Fotografie ze strašidelné akce najdete ve fotogalerii.