Autorka: Michala Seidenglancová, 9. B
Dne 21. dubna jsme vyrazili na celodenní výlet do hlavního města Rakouska –
Vídně. Odjížděli jsme časně ráno od školy, v pět hodin. Cesta byla dlouhá a docela únavná. Přes hranice jsme přejížděli kolem 9. hodiny. Všichni natěšeně koukali z oken autobusu na rakouskou krajinu.
Vídeň byla necelou hodinu od českých hranic, a proto jsme byli překvapeni, za jak krátkou chvíli jsme si již mohli prohlížet a fotit krásy hlavního města Rakouska.
Naše první zastávka byla v letním sídle rakouských císařů,
v Schönbrunnu. Prošli jsme známé zahrady a pokochali se krásou, jakou si užívala tehdejší vrchnost. Kolem císařského sídla jsme došli až k překrásné stavbě
Gloriette, ze které je nádherný výhled na celou Vídeň. I když občas zafoukal vítr, sluníčko nám přálo, a tak jsme se mohli rozhlédnout po velikosti a pompéznosti hlavního města.
Navštívili jsme také budovu vídeňského
parlamentu, která nás okouzlila svou propracovaností a podobností se stavbami Řecka.
Poté jsme prošli městem až k samotnému symbolu Vídně z 12. století,
Stephansdomu, neboli katedále sv. Štěpána. Převyšovala všechny ostatní budovy a uchvacovala nejen svou výškou, ale i pestrostí a nápaditostí. Uvnitř na nás samozřejmě dýchl vzduch plný nostalgie. Uvědomili jsme si vlastní maličkost oproti víře a moci jí dané. Před katedrálou jsme si zakoupili různé suvenýry, pochutiny a cukrovinky, které jsme si objednávali sami, a tudíž jsme si procvičili cizí jazyk – angličtinu nebo němčinu.
Vydali jsme se také k zimnímu sídlu rakouských císařů,
Hofburgu, kde nás překvapila škola koňské drezury. Viděli jsme tak plno krásných koní.
Ulicemi, které lemovaly vysoké domy, jsme pospíchali na místo, odkud jsme odjížděli. Naposledy jsme nabrali do plic pravý vídeňský vzduch. Nastoupili jsme do autobusu a jedinečné domy si prohlíželi už jen z jeho oken.
Zážitek to byl úžasný, i když nás mrzí, že jsme nestihli více známých míst. Kdybychom měli možnost, určitě bychom se rádi do Vídně podívali znovu.
Foto zde.