Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím souborů cookies pro marketingové účely.Více informací
beru na vědomí

Projevy, které vám mohou pomoci při úvaze, zda si nechat diagnostikovat své dítě kvůli mimořádnému nadání

1. Rané dětství

Mimořádně nadané dítě může projevovat znaky akcelerovaného vývoje již v kojeneckém věku, kdy je možné sledovat první rozdíly v jeho aktivitě nebo v soustředění. Zajímá se o dění v okolí, velmi pečlivě sleduje lidi a věci kolem sebe a je velice zvědavé. Již kolem věku tří měsíců může projevovat první známky nudy. Dokážou se chovat velmi uvědoměle – přestanou například plakat, aby slyšeli známé hlasy při rozhovoru.

V období od šesti měsíců do dvou let se mimořádně nadané děti ve srovnání s vrstevníky projevují značně odlišně. Signifikantním ukazatelem je brzký nástup řečových dovedností. Často začínají mluvit už kolem prvního roku života, kdy vyslovují některá slova a jejich verbální vývoj pokračuje rychlým tempem. Děti používají širokou slovní zásobu a mluví v delších souvislých celcích.  (Některé děti začínají mluvit až mnohem později. Dávají si načas zejména proto, že nejsou vnitřně přesvědčeny, zda všechno ovládají. Jakmile se však osmělí, začnou mluvit najednou v úplných a gramaticky správných celcích. [Druhý případ je spojován s perfekcionistickým přístupem dětí (pokud si nejsou jisté, že cokoliv zvládnout bezchybně, raději se do té doby neprojevují). LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Bratislava: Iris, 2003, s. 207. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc]

Mimořádně nadané děti se již v tomto věku zajímají o dění kolem sebe. Rády experimentují a objevují. Neustále se na všechno vyptávají, výjimkou nejsou ani otázky týkající se například vzniku života nebo smrti. Ve věku dvou až tří let začínají projevovat zájem o učení. Jedním z výrazných rozdílů v porovnání s ostatními vrstevníky je brzký zájem o první písmena abecedy, která dokážou poznat, rozlišit i správně vyslovit.

2. Předškolní věk

V předškolním období projevují nadané děti velkou aktivitu v intelektové oblasti. Mnohé děti dokážou číst již mezi třetím až šestým rokem. Brzký začátek čtenářských dovedností se považuje za jeden z nejspolehlivějších ukazatelů nadání. Tato charakteristika se projevuje asi u poloviny nadaných dětí. (V zahraničí jsou nadané děti často označovány jako „děti tužky a papíru“nebo „scribblers“, protože písmena i číslice nejen brzy čtou, ale také zkoušejí psát. Po vyvození písmen začínají samy vyhledávat nejrůznější informace, čtou první knihy a zapisují své poznatky. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Mají tak nesrovnatelně bohatší slovní zásobu a rozumí mnohým cizím slovům, která umějí používat. Vyjadřují se gramaticky správně a přesně a také často vytvářejí komplikované větné konstrukce.

Dalším znakem nadaných dětí v tomto období je zájem o číslice. Brzy se projevují i matematické schopnosti. Nadané děti se rychle učí a dokážou se dlouhodobě zabývat problémem a řešit jej. Dokážou pracovat i s abstraktními pojmy, chápou zákonitosti, dobře vnímají vztahy příčina – důsledek, mají schopnost zobecňovat a metaforizovat. Tyto děti mívají také časné intelektuální zájmy, které z hlediska běžné populace nejsou přiměřené věku. Dokážou se dlouhodobě koncentrovat na vytyčený problém. Jsou schopné rovněž vykonávat i více činností zároveň. Jsou velmi zvědavé, dychtivé po informacích a neúnavné v neustálých otázkách směřovaných na rodiče i učitele v mateřské škole. (PIIRTO, J. Talented Children and Adults – Their Development and Education. New Jersey: Prentice – Hall, 1999. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

3. Dítě školou povinné

S nástupem školní docházky se ve většině případů stává, že nadané děti již umí číst, psát i počítat. Mají mnoho zájmů. Vyvstává tak otázka, co jim škola nabídne nového. Měli bychom si uvědomit, že kapacita a úroveň nadaného dítěte je jiná, a proto je více než důležité přistupovat k němu jinak než k ostatním dětem. Nadané děti zvládají zpracovat velké kvantum nových informací a dychtí po nich. Dobře si je také ukládají do paměti. Jsou schopny si zapamatovat informace a data, která byla zmíněna jen jednou. Přitom mluvíme zejména o paměti logické, a to zrakové i sluchové.

Neustále vyžadují nové a náročné informace. Mají výbornou představivost, jsou zvídavé i zvědavé. Potřebují porozumět fungování různých věcí. Neustále se dotazují a potřebují objasňovat problémy i situace. Dokážou velice obratně argumentovat a obhájit svůj názor. (LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa. Bratislava: Iris, 2003. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Preferují samostatnou práci, ve které jsou vytrvalé a dokážou se pro ni vnitřně motivovat. Při práci spoléhají jen samy na sebe. Hledají vlastní způsoby řešení a hloubají nad problémovými úlohami. Mají rovněž množství tvůrčích a originálních nápadů, které souvisejí nejen s řešením různých úloh. Jsou vytrvalé v úkolech, které je baví. (HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školní praxi. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2005. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Mají výbornou schopnost se soustředit, a to i dlouhodobě. Nemusí se přitom jednat pouze o jejich zájmy. Tento projev je od útlého věku velmi typický pro nadané děti. Často jim proto nevyhovuje střídání činností, které je používáno u dětí mladšího školního věku kvůli udržení koncentrace. (PIIRTO, J. Talented Children and Adults – Their Development and Education. New Jersey: Prentice – Hall, 1999. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

Nadané děti bývají neúnavné, projevují mnoho energie a mají přitom malou potřebu spánku. Bývají rodičům i učitelům „na obtíž“ ve svých neúnavných otázkách a aktivitě. Pokud mají před sebou úkol, volí raději komplikovanější postupy, rády nad problémem přemýšlejí a hledají řešení.

Je u nich patrná nevyrovnanost mezi tělesným a intelektuálním vývojem, někdy až odporem k fyzickým aktivitám. Nerady se zapojují do sportovních aktivit, vyhýbají se pohybu jako takovému. Někdy mohou mít frustraci i z jemné motoriky, kdy se jim nedaří něco zrealizovat, zejména napsat nebo nakreslit podle jejich představ. (MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy. Brno: Masarykova univerzita, 2006. - Zdroj: ZŠ Hálkova, Olomouc)

 

Dvůr Králové nad Labem Královehradecký kraj Evropský sociální fond v ČR | Investice do rozvoje vzdělávání NAEP Kralovedvorsko